V kostce
1Kolik soli
Doporučení WHO
pod 5 g
Světová zdravotnická organizace doporučuje méně než 5 g soli denně, tedy 2 g sodíku. Průměrný dospělý na světě snědl v roce 2021 asi 11 g soli denně.1
Doporučení EFSA
2 g sodíku
EFSA považuje 2 g sodíku denně (5 g soli) za bezpečný a dostatečný příjem pro dospělé; při něm je dost jistoty, že se snižuje riziko nemocí srdce a cév.2
Na obalu se uvádí sůl. Sodík z ní dostaneš vydělením 2,5.
2Sůl a krevní tlak
Silné důkazy — Cochrane
−4,2 / −2,1 mmHg
Přehled 34 randomizovaných studií s 3 230 lidmi: když lidé aspoň 4 týdny snědli o 4,4 g soli denně méně, klesl jim krevní tlak o 4,2/2,1 mmHg. Lidem s vysokým tlakem o 5,4/2,8 mmHg, lidem s normálním tlakem o 2,4/1,0 mmHg.3
Silné důkazy — 133 studií
133 studií
Souhrn 133 studií s 12 197 lidmi: čím víc soli lidé ubrali, tím víc tlak klesl. Víc to pomáhalo starším lidem a lidem s vyšším tlakem; krátké studie účinek podceňují.4
3Kde se sůl skrývá
Středně silné důkazy — studie se 450 lidmi
71 %
Ve studii s 450 dospělými v USA tvořila sůl přidaná do jídla mimo domov — ve výrobě a v restauracích — 71 % veškerého sodíku. Sůl přidaná při vaření doma tvořila necelých 6 % a sůl ze solničky na stole 5 %.7
Podle WHO pochází ve vyspělých zemích velká část soli ze zpracovaných potravin: z pečiva, uzenin, slaných pochutin a omáček.1
4Náhražky soli
Středně silné důkazy — velká randomizovaná studie
−14 %
Do studie SSaSS se zapojilo 20 995 lidí z venkovské Číny, kteří prodělali mrtvici nebo byli starší 60 let a měli vysoký tlak. Ti, kdo místo soli používali náhražku (75 % chloridu sodného a 25 % chloridu draselného), měli za necelých 5 let o 14 % méně mrtvic, o 13 % méně vážných srdečních a cévních příhod a o 12 % nižší úmrtnost. Vážných potíží s vysokým draslíkem nepřibylo.5
WHO od roku 2025 doporučuje dospělým nahradit běžnou sůl náhražkou s draslíkem — ne však těhotným, dětem a lidem s nemocí ledvin nebo jinými potížemi s vylučováním draslíku.6
Co si z toho vzít
Zdroje
Napsáno podle studií dostupných k tomuto dni. Novější výzkum může závěry změnit.
- World Health Organization (2026). Sodium reduction (informační list). who.int
- EFSA NDA Panel (2019). Dietary reference values for sodium. EFSA Journal 17:e05778. doi.org/10.2903/j.efsa.2019.5778
- He F. J., Li J., MacGregor G. A. (2013). Effect of longer term modest salt reduction on blood pressure: Cochrane systematic review and meta-analysis of randomised trials. BMJ 346:f1325. doi.org/10.1136/bmj.f1325
- Huang L. a kol. (2020). Effect of dose and duration of reduction in dietary sodium on blood pressure levels: systematic review and meta-analysis of randomised trials. BMJ 368:m315. doi.org/10.1136/bmj.m315
- Neal B. a kol. (2021). Effect of salt substitution on cardiovascular events and death. N Engl J Med 385:1067–1077. doi.org/10.1056/NEJMoa2105675
- World Health Organization (2025). Use of lower-sodium salt substitutes: WHO guideline. who.int
- Harnack L. J. a kol. (2017). Sources of sodium in US adults from 3 geographic regions. Circulation 135:1775–1783. doi.org/10.1161/CIRCULATIONAHA.116.024446
Informace jsou obecné a nenahrazují lékaře. Máš-li nemoc ledvin nebo bereš léky na tlak či srdce, poraď se o náhražkách soli s lékařem.