Vitamíny · 4 minuty čtení ·

Vitamin K: zelenina, K2 a léky na ředění krve

Vitamin K potřebuje srážení krve i kosti. Většinu ho sníš v zelené zelenině, doplňky nabízejí hlavně K2. Co o nich víme — a proč nejsou pro každého.

K

V kostce

1K čemu je a kolik ho potřebuješ

Vitamin K tělo potřebuje, aby mohlo aktivovat bílkoviny pro srážení krve a pro mineralizaci kostí. Při nedostatku se krev hůř sráží a člověk snáz krvácí; u zdravých dospělých se to ale projeví až po 2–3 týdnech velmi nízkého příjmu.1

Doporučení EFSA 1 µg/kg EFSA stanovila dostatečný příjem vitaminu K1 (fylochinonu) na 1 µg na kilogram tělesné váhy denně, pro všechny věkové skupiny. Pro vitamin K2 (menachinony) doporučení nestanovila, protože o jeho vstřebávání a účinku v těle je málo dat.1

Novorozencům se vitamin K dává hned po porodu, protože mateřské mléko ho má málo a kojené děti jsou náchylné ke krvácení.1

2Kde ho najdeš

Data 483 µg Vitamin K1 je hlavně v tmavě zelené listové zelenině a košťálovinách. Sto gramů petrželové natě ho má 1 640 µg, špenátu 483 µg, kadeřávku 390 µg a vařené brokolice 141 µg. Dost ho mají i řepkový a olivový olej.1,2

Vitamin K2 vyrábějí bakterie. Je v masu, sýrech a vejcích a hodně ho mají fermentované potraviny, například japonské natto ze sóji. Tvoří ho i bakterie ve střevě, není ale jisté, kolik se ho odtud vstřebá.1,5

3Vstřebávání a formy

Slabé důkazy — malá studie 7,5× / 24× Pět dobrovolníků dostalo 1 mg vitaminu K1 jako lék, nebo ve špenátu. Po špenátu s máslem měli v krvi 7,5krát méně vitaminu K než po léku a po špenátu bez tuku dokonce 24krát méně.3
Slabé důkazy — malá studie 6× V jiné studii se z tablety s 500 µg vstřebalo asi šestkrát víc vitaminu K1 než ze 150 g syrového špenátu se stejným obsahem. Mezi špenátem, brokolicí a salátem rozdíl nebyl, ani mezi syrovou a vařenou brokolicí.4
Slabé důkazy — malá studie 7–8× Syntetický K1 i K2 ve formě MK-7 z natta se vstřebaly dobře. MK-7 ale zůstává v krvi mnohem déle, takže se při pravidelném užívání nahromadí na 7–8krát vyšší hladinu.5

V doplňcích stravy smí být v EU vitamin K jako fylochinon (K1) nebo menachinon (K2, hlavně MK-7).6

4Kosti, cévy a léky

Slabé důkazy 36 studií Souhrn 36 studií u žen po menopauze a lidí s osteoporózou: vitamin K hustotu kostí ani zlomeniny obratlů neovlivnil. Méně ostatních zlomenin naznačil, v kvalitnějších studiích už ale rozdíl nebyl průkazný.7
Slabé důkazy −9 % Souhrn 13 studií s 2 162 lidmi: vitamin K zpomalil ukládání vápníku v cévách o 9 %, tuhost cév ale nezlepšil. Jde o náhradní ukazatele zdraví cév, ne o infarkty a mrtvice.8
Slabé důkazy — malá studie 10 µg Zdraví dobrovolníci užívali lék proti srážení krve podobný warfarinu (acenokumarol) a k tomu K2 (MK-7). Už 10 µg denně u části z nich znatelně oslabilo účinek léku a 45 µg — běžná dávka v doplňcích — ho v průměru oslabilo asi o 40 %.9

Co si z toho vzít

Zdroje

Napsáno podle studií dostupných k tomuto dni. Novější výzkum může závěry změnit.

  1. EFSA NDA Panel (2017). Dietary reference values for vitamin K. EFSA Journal 15:4780. doi.org/10.2903/j.efsa.2017.4780
  2. USDA ARS (2018). FoodData Central — SR Legacy, vitamin K1 (fylochinon) ve 100 g: petrželová nať 1 640 µg (FDC 170416), špenát 482,9 µg (FDC 168462), kadeřávek (kale) 389,6 µg (FDC 168421), brokolice, vařená 141,1 µg (FDC 169967), řepkový olej 71,3 µg (FDC 172336), olivový olej 60,2 µg (FDC 171413). fdc.nal.usda.gov
  3. Gijsbers B. L. a kol. (1996). Effect of food composition on vitamin K absorption in human volunteers. Br J Nutr 76:223–229. doi.org/10.1079/bjn19960027
  4. Garber A. K. a kol. (1999). Comparison of phylloquinone bioavailability from food sources or a supplement in human subjects. J Nutr 129:1201–1203. doi.org/10.1093/jn/129.6.1201
  5. Schurgers L. J. a kol. (2007). Vitamin K-containing dietary supplements: comparison of synthetic vitamin K1 and natto-derived menaquinone-7. Blood 109:3279–3283. doi.org/10.1182/blood-2006-08-040709
  6. Směrnice 2002/46/ES o doplňcích stravy, příloha II — formy vitaminů a minerálních látek povolené v doplňcích (konsolidované znění 26. 11. 2025). eur-lex.europa.eu
  7. Mott A. a kol. (2019). Effect of vitamin K on bone mineral density and fractures in adults: an updated systematic review and meta-analysis of randomised controlled trials. Osteoporos Int 30:1543–1559. doi.org/10.1007/s00198-019-04949-0
  8. Lees J. S. a kol. (2019). Vitamin K status, supplementation and vascular disease: a systematic review and meta-analysis. Heart 105:938–945. doi.org/10.1136/heartjnl-2018-313955
  9. Theuwissen E. a kol. (2013). Effect of low-dose supplements of menaquinone-7 (vitamin K2) on the stability of oral anticoagulant treatment: dose-response relationship in healthy volunteers. J Thromb Haemost 11:1085–1092. doi.org/10.1111/jth.12203

Informace jsou obecné a nenahrazují lékaře. Při léčbě warfarinem nebo jinými léky proti srážení krve se o vitaminu K poraď s lékařem.