Probiotika — co říká věda

V kostce

Probiotika užívaná s antibiotiky snižují riziko průjmu — u dětí z 19 % na 8 %, u dospělých o 37 %.^2,3
U zdravých dospělých probiotika v randomizovaných studiích nezměnila složení střevních bakterií.⁵
Záleží na konkrétním kmeni a dávce; „probiotikum“ není jedna věc.^3,4

1Co jsou probiotika

Probiotika jsou podle definice FAO a WHO „živé mikroorganismy, které v dostatečném množství prospívají zdraví hostitele“.¹ Nejčastěji jde o bakterie rodů Lactobacillus a Bifidobacterium.³

2Průjem po antibiotikách

Středně silné důkazy — Cochrane 19 % → 8 % Přehled 33 studií s 6 352 dětmi: s probiotiky dostalo průjem po antibiotikách 8 % dětí, bez nich 19 %. Lépe fungovaly vyšší dávky, aspoň 5 miliard bakterií denně. Vážné nežádoucí účinky se ve studiích neobjevily.²

Středně silné důkazy −37 % Souhrn 42 studií s 11 305 dospělými: probiotika užívaná s antibiotiky snížila riziko průjmu o 37 %. Pomáhaly vyšší dávky a jen některé druhy, hlavně laktobacily a bifidobakterie; u lidí s nízkým rizikem průjmu rozdíl nebyl.³

3Střeva a trávení

Středně silné důkazy — shoda odborníků 70 studií Přehled 70 studií a shoda mezinárodního panelu odborníků: konkrétní probiotika můžou části lidí se syndromem dráždivého tračníku zmírnit potíže a bolest břicha. Řada novějších přípravků ale nepomohla.⁴

Slabé důkazy 7 studií Přehled 7 randomizovaných studií u zdravých dospělých: probiotika nezměnila rozmanitost ani složení střevních bakterií proti placebu.⁵

4Imunita a metabolismus

Slabé důkazy — Cochrane 12 studií Přehled 12 studií s 3 720 lidmi: s probiotiky prodělalo akutní infekci horních cest dýchacích méně lidí a nemoc trvala kratší dobu. Kvalita důkazů byla nízká.⁶

Středně silné důkazy −0,9 kg Souhrn 105 studií: u lidí s nadváhou (ne s obezitou) probiotika snížila váhu průměrně o 0,9 kg, u lidí s cukrovkou 2. typu mírně snížila cukr v krvi. Účinky byly malé.⁷

Co si z toho vzít

Bereš antibiotika? Probiotikum může snížit riziko průjmu; vyber přípravek s vyšší dávkou a ověřeným kmenem.^2,3
Při syndromu dráždivého tračníku můžou pomoct konkrétní kmeny; účinek se liší člověk od člověka.⁴
Zdravým lidem probiotika složení střevních bakterií nemění.⁵

Zdroje

Napsáno 9. 10. 2026 podle studií dostupných k tomuto dni. Novější výzkum může závěry změnit.

Hill C. a kol. (2014). The International Scientific Association for Probiotics and Prebiotics consensus statement on the scope and appropriate use of the term probiotic. Nat Rev Gastroenterol Hepatol 11:506–514. doi.org/10.1038/nrgastro.2014.66
Guo Q. a kol. (2019). Probiotics for the prevention of pediatric antibiotic-associated diarrhea. Cochrane Database Syst Rev 4:CD004827. doi.org/10.1002/14651858.CD004827.pub5
Goodman C. a kol. (2021). Probiotics for the prevention of antibiotic-associated diarrhoea: a systematic review and meta-analysis. BMJ Open 11:e043054. doi.org/10.1136/bmjopen-2020-043054
Hungin A. P. S. a kol. (2018). Systematic review: probiotics in the management of lower gastrointestinal symptoms — an updated evidence-based international consensus. Aliment Pharmacol Ther 47:1054–1070. doi.org/10.1111/apt.14539
Kristensen N. B. a kol. (2016). Alterations in fecal microbiota composition by probiotic supplementation in healthy adults: a systematic review of randomized controlled trials. Genome Med 8:52. doi.org/10.1186/s13073-016-0300-5
Hao Q., Dong B. R., Wu T. (2015). Probiotics for preventing acute upper respiratory tract infections. Cochrane Database Syst Rev CD006895. doi.org/10.1002/14651858.CD006895.pub3
Koutnikova H. a kol. (2019). Impact of bacterial probiotics on obesity, diabetes and non-alcoholic fatty liver disease related variables: a systematic review and meta-analysis of randomised controlled trials. BMJ Open 9:e017995. doi.org/10.1136/bmjopen-2017-017995

Informace jsou obecné a nenahrazují lékaře. Při oslabené imunitě, těžké nemoci nebo se zavedeným žilním katétrem ber probiotika jen po poradě s lékařem.